Návrat po leukemii
Sport po leukemii: můj návrat po transplantaci kostní dřeně
Jsem desetibojař. V listopadu 2024, ve dvaceti, mi diagnostikovali akutní lymfoblastickou leukemii a 20. března 2025 jsem podstoupil transplantaci kostní dřeně. 30. srpna 2026, 528 dní poté, jsem v prvním závodě zpátky zaběhl stovku za 11.72. Tady je, jak jsem se k tomu dostal: co jsem dělal, co se nepovedlo a co jsem se naučil.
Je to můj příběh, ne lékařská rada. Každý případ po leukemii a transplantaci je jiný. Co je pro vás bezpečné, rozhoduje váš hematolog.
Moje časová osa: od diagnózy k prvnímu závodu
- Listopad 2024: diagnóza akutní lymfoblastické leukemie, chemoterapie na ÚHKT v Praze. Za prvních 57 dní v nemocnici jsem zhubl 12 kg.
- 20. března 2025: transplantace kostní dřeně od dárce z Polska.
- Červen 2025: první rozhovory o návratu s trenérem Janem Koutníkem.
- Červenec–srpen 2025: návrat k běžnému pohybu: procházky, schody, stolní tenis, fyzioterapie.
- Září 2025: začátek pravidelného tréninku.
- Březen 2026: rok po transplantaci, postupně vyšší zátěž.
- Červen 2026: první trénink v tretrách. Evropské hry transplantovaných, můj cíl, zrušili kvůli vlně veder.
- 30. srpna 2026: první závod zpátky: 100 m za 11.72, vložený závod na M ČR do 22 let v Táboře.
Kdy se dá po transplantaci kostní dřeně začít sportovat?
To byla i moje první otázka. Lékaři na ÚHKT mi dali hrubý rámec pro pacienta bez vážných komplikací a vždy upravený podle konkrétního člověka. Obnova imunity trvá 2–3 roky a nové očkování začíná nejdřív 7–8 měsíců po transplantaci.
- 0–3 měsíce: imunita je na nejnižší úrovni. Hlavně chůze, fyzioterapie a dechová cvičení.
- 3–6 měsíců: pomalu víc: chůze, plavání, rotoped, velmi lehké posilování. Žádný specializovaný sportovní trénink.
- 6–12 měsíců: velmi pozvolný návrat ke sportu. Mobilita, stabilizace a základní síla, lehký běh. Žádné kontaktní sporty ani nic s vysokým rizikem zranění nebo infekce.
- Po roce: postupný návrat k plné zátěži a specializovanému tréninku pod odborným dohledem. K tréninku, na který jste byli zvyklí, až zhruba po 1,5 roce.
První měsíce: znovu se učím hýbat
V červenci 2025 jsem začal úplně obyčejnými věcmi: procházky, schody, delší stání, stolní tenis, krátké vyjížďky na kole a jednou týdně fyzioterapie. I to bylo zpočátku těžké, energie se mi měnila i během jednoho dne.
V srpnu už to šlo jasně správným směrem. Na rodinném výletě na horách jsem zvládl 16km túru s tisícem výškových metrů a klidový tep, který se od začátku léčby držel kolem 80, mi spadl zpátky na 50–60. Zpětně vím, že léky hodně maskovaly únavu. Ale tělo se konečně zase hýbalo a hlava to milovala.
Můj trénink po leukemii: prvních šest měsíců
Od září 2025 jsem trénoval pod vedením Jana Koutníka. Pravidlo bylo jednoduché: málo, často a nikdy nic naplno. Typický týden vypadal takhle:
- 2 tréninky po 45–60 minutách, s tolika pauzami, kolik jsem potřeboval
- 2 dny lehké aktivity: procházky, jóga, stolní tenis, protahování
- pravidelná fyzioterapie, která se v mém stavu počítala jako plnohodnotný trénink
- posilování s vlastní vahou, na začátku 4–5 cviků × 2–3 série × 4–6 opakování
- běžecká abeceda od 3 × 30 m na 50–60 %, veškerý běh jen na 20–80 m
Co mě brzdilo: léky, GVHD a slabá imunita
Kortikoidy mi dodávaly pocit energie, i když bylo tělo unavené, takže trenér občas ukončil trénink, zatímco já se cítil skvěle. Naučili jsme se posuzovat můj stav po týdnech, ne po dnech.
Kvůli imunosupresivům jsem si musel dávat pozor na infekce: vyhýbal jsem se MHD a davům, trénovali jsme, když byla hala prázdná, a v zimě skoro jen uvnitř. Za tu dobu jsem dostal čtyři očkování a po každém jsem měl aspoň dva dny volna.
V lednu 2026 se mi reakce štěpu proti hostiteli (GVHD) projevila na střevech, pak vyrážkou na kůži, která se zhoršovala na slunci. K tomu mě od listopadu bolela lýtka, nejspíš proto, že jsme běžeckou abecedu přidali moc brzy na tělo, které skoro rok neběhalo.
Přesto: ze 301 sledovaných dní od září 2025 do června 2026 bylo 48 % aktivních a zdravotní potíže mi znemožnily trénovat jen v 8 % dní.
Rok po transplantaci: zpátky k atletice
Kolem prvního výročí transplantace v březnu 2026 byly kontroly dobré, takže jsme zvedli zátěž: 2–3 tréninky týdně po 60–80 minutách, víc posilování a postupně víc rychlosti. V dubnu jsem zvládl pětidenní soustředění v Olomouci.
V červnu jsem zvedal přemístění s 50 kg, běhal zase přes překážky, sprinty na 80–90 m na 80–90 % a starty z bloků. A pak přišel první trénink v tretrách od transplantace. Malý pro atleta, obrovský pro mě.
Můj první závod zpátky
Mým cílem byly Evropské hry transplantovaných v nizozemském Arnhemu v červnu 2026. Odtrénoval jsem tam i poslední trénink na místě. Pak hry kvůli vlně veder zrušili.
Tak jsem si závod udělal doma. 30. srpna 2026 jsem na M ČR do 22 let na Stadionu Míru v Táboře běžel vloženou stovku s nejbližšími kamarády z atletiky. 11.72, první místo. Zpátky na dráze.
Co bych poradil sportovcům po leukemii
Každý případ je jiný, ale tohle pomohlo mně:
- Nejdřív se ptejte lékařů. Chtějte jasný rámec, co je kdy dovolené, a ptejte se znovu při každé kontrole.
- Najděte jednoho člověka, který to celé koordinuje. U mě to byl trenér, který měl přehled o tréninku, fyzioterapii, lécích i všem ostatním v mém životě.
- Začněte pohybem, ne tréninkem. Procházky, schody a stolní tenis byly můj první tréninkový plán.
- Držte strukturální zátěž dlouho nízko. Svaly, šlachy a kosti se vracejí pomaleji než energie.
- Myslete v týdnech, ne ve dnech. Jeden dobrý den moc neříká, zvlášť na lécích.
- Odpočinek je součást plánu. Některé týdny zvládnete míň, než jste chtěli. To je normální.
- Mějte cíl. Můj byl zase závodit. Pomohl mi přes nejhorší dny.
Celá případová studie
Můj trenér Jan Koutník celý proces podrobně sepsal: tréninkové plány, čísla, videa i svůj trenérský pohled: Návrat k pohybu a sportu po transplantaci kostní dřeně: případ Petra Svobody ↗
Pokud procházíte něčím podobným jako pacient, rodič nebo trenér, ozvěte se mi.